NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je rybníček Brčálník. Ve dne je docela obyčejný, ale sotva ho večer přikryje černočerná tma, začnou se tam dít podivuhodné věci…“
My však nezamíříme k břehům poměrně neškodného Brčálníku, nýbrž mnohem dále na sever, kde se nedaleko jiné vodní plochy, jezera Bodom, prohání poněkud zlověstnější postava v kápi s kosou. Ta se nyní šine sněhovou vánicí bílo-šedivou krajinou s krvavou svatozáří. Vkusně vyvedený tradiční smrťák, anebo také maskot skupiny, v jejímž čele stojí jiný skřítek s dlouhým hárem a skřehotavým hlasem – Alexi Laiho (zde je asi jediná podobnost s Rákosníčkem), opět vyrazil za svou sklizní…
Z „Halo Of Blood“ se vyklubala velmi poslouchatelná nahrávka, na níž se Alexi & spol. předvedli v nejlepší formě za posledních pár let. Především je to díky skloubení agresivity posledních alb a částečnému pokusu o návrat k některým prvkům počátečních tří úspěšných alb.
7,5 / 10
Halo Of Blood (2013)
Relentless Reckless Forever (2011)
Skeletons In The Closet (2009)
Blooddrunk (2008)
Chaos Ridden Years ´06 (2006)
Are You Dead Yet? (2005)
Trashed, Lost & Strungout (2004)
Hate Crew Deathroll (2003)
You`re Better Off Dead (singl) (2002)
Follow The Reaper (2000)
Hate Me (singl) (2000)
Tokyo Warheards (live) (1999)
Hatebreeder (1999)
Children of Bodom (singl) (1997)
Something Wild (1997)
Vydáno: 2013
Vydavatel: Nuclear Blast Records
Stopáž: 41:42
Produkce: CHILDREN OF BODOM a Mikko Karmila
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.